Vytisknout

Historické zlaté medaile a absolutní vítězství v Českém poháru žáků pro Břeclav

O víkendu tým Břeclavi bojoval ve finálovém turnaji Českého poháru žáků o konečné umístění v této celorepublikové soutěži. Hráči včetně realizačního týmu odjeli do Hradce Králové už v pátek, aby mohli absolvovat testování a první zápas. Systém posledního turnaje je oproti předešlým rozdílný. Na jednom místě hrají všechny tři osmičky, tedy celkem 24 týmů. Každá osmičlenná skupina je navíc na začátku tohoto turnaje rozdělena do dvou čtyřčlenných skupin. K našim borcům byli nalosováni v této fázi žáci Brna, Nového Jičína a Českých Budějovic.

První zápas ve skupině s Brnem měl být rozjezdový. Bylo nutné setřepat nervozitu a vyzkoušet vzájemnou souhru. Po předchozích turnajích nás všichni považovali za favority na celkové vítězství, s čímž se museli poprat hlavně kluci ve svých hlavách. Stalo se ale něco nepěkného. V prvním setu se při exponovaném souboji nad sítí zranil jeden z našich nahrávačů Ondra Roman, který musel okamžitě odjet do nemocnice se zlomeným malíčkem. Utkání jsme s přehledem vyhráli 2:0, ale představa, že celý náročný víkendový program bude muset odtáhnout jen jeden zbylý nahrávač, nás mírně znervózňovala. Zvlášť, když Tomík Wozar ještě stále nebyl stoprocentně fit po táhlém zranění.

Proto jsme do prvního zápasu v sobotu s Novým Jičínem na nahrávku nasadili Dana Fabikoviče, který také na tomto postu alternuje, byť běžně má daleko větší využití na smeči. Tímto tahem dostal příležitost Honza Mrověc a v rámci jasných výsledků setů i další hráči z lavičky. Zápas jsme vyhráli opět jasně 2:0, kdy svou herní kvalitu prokázal zejména Ríša Struška.

Poslední zápas ve čtyřčlenné skupině s Českými Budějovicemi jsme po obědě hráli již v ověřené sestavě. Soupeře jsme převálcovali hlavně kvalitním a razantním servisem, kde dominoval především Kuba Sztolarik. Opět z toho byl jednoznačný výsledek 2:0.

Poslední zápas v sobotu již byl prvním zápasem play-off, a tedy bojem o nejlepší čtyři týmy turnaje. Soupeřem nám byl tým Proseku Praha, který ve skupině skončil smolně poslední. Jeho umístění ovšem vůbec nesnižovalo jeho kvality. První set jsme sice s přehledem vyhráli, ve druhém na nás však již dolehla tíha možnosti vyřazení a trochu i únava po nejdelším hracím dni. Kupili jsme vlastní chyby, nedařilo se nám podání a soupeř ucítil svoji šanci a hrál na hranici svých možností. Za nepříznivého stavu 22:23 se nám naštěstí podařilo otočit a Dan Fabikovič, jako správný kapitán, vzal vše na sebe a zakončil set dvěma přímými body z podání. Byť výsledek 2:0 vypadal hladce, všichni jsme si náležitě oddechli. Bylo nám jasné, že na tomto turnaji nemá nikdo žádné vítězství zaručené a pokud budeme chtít vyhrávat i dál, budeme do toho muset dát víc bojovnosti a nasazení.

Nedělní semifinálový zápas jsme odehráli opět proti Novému Jičínu, který ve čtvrtfinále vyřadil jinak velmi dobře ve skupině hrající Ostravu. Už od začátku bylo zřejmé, že tento zápas bude rozdílný oproti tomu ve skupině. Soupeř byl maximálně motivovaný a chtěl se postarat o překvapení. Sice jsme opět vyhráli 2:0, ale průběh byl až zbytečně nervózní. Výpadky v koncentraci a občasné řetězení chyb jsme dokázali nahradit snad jen kvalitním podáním.

Do finále jsme tak nešli úplně v pohodě, a i když jsme se na tento okamžik vlastně těšili celou soutěž, někteří hráči nedokázali ze sebe setřást nervozitu a pokročilou únavu. Velmi zdatným soupeřem nám byl Sokolov, jehož výkony v průběhu turnaje měli jednoznačně stoupající tendenci. Ve skupině skončili třetí, ale na své cestě do finále dokázali porazit například Znojmo, které bylo v celkové klasifikaci týmů za Břeclaví druhé. Soupeř nastoupil nebojácně a s vědomím, že nemá co ztratit. První set jsme opět zvládli převážně podáním a dobrým útokem po průměrném příjmu. Druhý set byl naším nejhorším výkonem na turnaji. Zkaženými servisy a nefungující souhrou jsme soupeři darovali spoustu bodů. Ten se navíc chytil příležitosti a náležitě tlačil na podání a v útočné fázi. Uprostřed setu jsme prohrávali 13:17, měli vyčerpané všechny time-outy a situace byla kritická. V tuto chvíli již byly všechny ostatní zápasy dohrány a všichni sledovali jen finále. Kluci ovšem nechtěli prohrát ani set a spoléhat na vítězství ve zkrácené hře. Po mohutném povzbuzování z tribuny i z lavičky v sobě přece jen našli poslední síly, dokázali se maximálně zkoncentrovat a zabrat ve všech herních činnostech. Povedly se přímé body z podání, podařil se i blok a „počapané" míče v poli jsme konečně dokázali proměnit v body. Dramatický obrat v setu znamenal i konečné skóre finále 2:0.

Euforie po posledním bodu turnaje byla nezměrná. Kluci tak zaslouženě slavili před zaplněnou fandící halou a užívali si okamžik, na který se těšili po celou dobu poháru. Kromě trenérů a širokého realizačního týmu přijelo hráče podpořit velké množství rodičů, rodinných příslušníků a známých. Ti v hledišti vytvořili silnou fandící enklávu, jako by byli sedmým hráčem na hřišti, a nemalým přínosem se podíleli na tomto velkém úspěchu břeclavského volejbalu. Děkujeme tímto všem za podporu.

Závěrečné slavnostní vyhlášení a udílení medailí bylo jen třešničkou na dortu k probíhajícím oslavám. Ceny a diplomy předávaly známé osobnosti českého volejbalu. Mimo titulu a zlaté medaile pro družstvo získali individuální ocenění i tři naši hráči. Daniel Fabikovič jako nejvíce bodující, Richard Struška jako nejlépe přijímající a Jakub Sztolarik jako nejlépe podávající hráč. Umístěním mezi prvními čtyřmi nejlepšími družstvy si současně tým Břeclavi vybojoval přímý postup na Mistrovství ČR žáků, které se bude konat v květnu na stejném místě.

Mimo již zmíněných hráčů se na úspěchu podíleli Toník Klimeš a Filip Částečka, kteří odehráli skoro všechny sety na bloku. Dále Honza Mrověc jako univerzální hráč, který umí zaskočit a pomoct na jakémkoli postu. A v neposlední v řadě Vojta Schlauch a Štěpán Omelka, kteří jsou (přestože volejbal s námi hrají teprve půl roku) postrachem všech smečujících hráčů. Ještě jednou děkujeme všem za podporu a přízeň a doufáme, že se spolu uvidíme ještě na MČR. Samozřejmě děkujeme za trvalou přízeň také našim sponzorům a hlavnímu partnerovi Fosfa a. s. jehož logo bylo vidět na tričkách všech fanoušků.

Za celý realizační tým Vlastik Fabikovič - trenér

Fotky zde.