Vytisknout

Hodnocení volejbalového „A“ týmu žen za sezonu 2013-14 pro „Břeclavský deník“

Otázky položil: Martin Daneš – sportovní redaktor

Odpověděl: Ivan Rylich – trenér žen a předseda volejbalového oddílu

Dal se už na začátku sezony čekat ústup Lokomotivy z čelních pozic nebo jste chtěli alespoň obhájit loňskou pozici?

Ano chtěli jsme obhájit loňskou pozici. Hlavním cílem bylo umístění po první části soutěže v naší skupině do třetího místa. To by nám zaručovalo pro druhou část soutěže účast ve skupině o konečné 1. až 6. místo a nemuseli bojovat ve skupině o udržení v I. lize. Jestli se dal čekat ústup Lokomotivy z čelních pozic? Na toto se nedalo před sezonou přesně odpovědět. Odpověď na tuto otázku zásadně ovlivňují dva faktory. Tím prvním a pro nás neznámým je složení týmů našich soupeřů a tím druhým je složení našeho týmu. To se projevilo až v průběhu soutěže. Zatím co družstva našich soupeřů zůstala stejná jako v minulé sezoně a spíše ještě posílila, tak náš tým zaznamenal hráčskou obměnu. Z družstva odešly dvě nejzkušenější hráčky. Z pracovních důvodů odešla Jana Magátová a Lenka Fabikovičová, která se od letošní sezony plně věnuje práci s naší volejbalovou mládeží. I když Lenka byla na soupisce áčka a mohla by v případě potřeby pomoct, tak jsme po této variantě nesáhli. Preferovali jsme její 100% zapojení do práce s mládeží. To bylo a je pro volejbalovou budoucnost břeclavského volejbalu důležitější. Z těchto důvodů jsme náš „A" tým žen doplnili převážně juniorkami našeho partnerského klubu VK KP Brno.

V první lize jste se zachránili v poslední možnou chvíli. Nakonec jste skončili devátí z dvanácti účastníků 1. ligy. S takovým umístěním asi nebude panovat spokojenost.

Z pohledu předsezonních plánů se dá říct nespokojenost. Z pohledu podmínek v průběhu sezony a hlavně výsledků ke konci sezony, panuje spokojenost. „ Konec dobrý, vše dobré". Také nás těší umístění v anketě „O nejlepšího sportovce Břeclavi", kterou vyhlašovalo město Břeclav. Tam se náš prvoligový tým žen umístil na výborném druhém místě.

Ve skupině o udržení se ale výsledky týmu zlepšily. Čím to? Když byl větší tlak a teklo do bot, tak hrál tým jinak nebo se vyprázdnila marodka?

Ano to poslední je správně, téměř se vyprázdnila marodka. V předposledním a posledním kole jsem měl k dispozici skoro celý tým. Důležitý byl návrat do sestavy i ne zcela zdravých hráček. Tento okamžik dodal týmu i velkou morální sílu. Dobře jsme trénovali a takticky se na soupeře nachystali. Je také pravdou, že si hráčky plně uvědomovaly důležitost těchto utkání a celý tým včetně asistentů byl na nejdůležitější část sezony 100% koncentrovaný. Výsledkem toho bylo, že jsme doma přehráli silné Rokycany a vybojovali plný počet bodů v Dobřichovicích.

V průběhu sezony jste se potýkali s rozsáhlou marodkou, téměř každý zápas jste skládal jinou sestavu. To musí být nepříjemné?

Ano máte pravdu, je to určitá komplikace. Jsme zvyklí vzniklé problémy řešit a pomoci si za cenu určité dočasné improvizace. Určitou výhodou našeho týmu bylo, že některé hráčky jsou univerzální a můžou nastoupit na různých postech. K dosažení dobré výkonnosti družstva je však nutné sestavu stabilizovat a to se nám podařilo až nakonec sezony.

Je velký problém, že momentálně je za ženským áčkem Lokomotivy mezera, domácí hráčky, které by dorostly do ženského áčka, vám chybí?

To je otázka, kterou se zabýváme již delší dobu a nemáme na ni jednoznačnou odpověď. Naši práci s mládeží se snažíme rozvíjet tak, aby jsme brzy vychovali hráčky pro doplnění ženského áčka. Ale toto naše snažení naráží na spoustu úskalí. To největší úskalí vidíme v tom, že Břeclav je regionální město, kde nejsou vysoké školy a je zde jen omezená nabídka středních škol. To má za následek, že některé hráčky odchází z našeho oddílu, když jdou na střední školu mimo Břeclav. Další volejbalové naděje nám odchází při nástupu na vysoké školy. Pokud jdou na školu do Brna, tak je to ještě řešitelné. Holky na tréninky a zápasy dojíždí, ale když jdou do Olomouce, Prahy či Ostravy je to neřešitelné.

Další „příjemnější" skutečností je, že pokud vychováme kvalitní hráčky, tak o ně mají zájem extraligové kluby. To je případ Zuzany Kratochvílové, která přestoupila do TJ Sokol Šternberk a Mariky Tesařové. Ta loni přestoupila do partnerské klubu VK KP Brno a je také členkou juniorské reprezentace ČR. Za této situace, kdy nám některé hráčky odchází mimo Břeclav, musí nám také některé hráčky na doplnění sestavy áčka přicházet z mimo břeclavských klubů.

Z těchto důvodů máme smlouvu s partnerským klubem VK KP Brno o hostování jejich hráček, které nejsou v Brně tolik herně vytížené. U nás tyto hráčky získají další herní zkušenosti, které využijí v další volejbalové kariéře. Příkladem může být Romana Staňková, která v Lokomotivě hostovala v sezoně 2010/11. V následující sezoně byla nejvíce bodující hráčkou VK KP Brno a patřila k nejlepším hráčkám extraligy žen ČR. Nyní obléká dres německého extraligového týmu Ladis in Black Aachen.

Jaká byla tréninková morálka? Přece jen, první volejbalová liga je amatérská soutěž.

Byla různá. Některé hráčky měly tréninkovou účast 90 až 100%. Jiné třeba jen 50%. Náš tým se skládá ze studentek vysokých škol a také z již pracujících žen. V letošním roce byl již větší poměr těch pracujících. Některé holky dokončily studium a nově nastoupily do zaměstnání. A právě časově skloubit nároky zaměstnavatele s tréninkovým a zápasovým kalendářem byl u některých hráček velký problém. Tato skutečnost také nepříznivě ovlivnila výkonnost celé družstva. Na to jak jsme měli složité tréninkové podmínky, tak konečný výsledek je přijatelný.

Návštěvy v domácí hale jste si ale mohli pochvalovat. Lidi vám fandili, jedna z příjemných věcí v této sezoně, ne?

Ano, návštěvnost našich domácích zápasů je velká a to hlavně v pátek večer. Při sobotních zápasech, které začínají v 10 hodin, se v naší sportovní hale ještě nějaké volné místo vždy najde. Naši pravidelní diváci jsou našim velkým motorem. Většina z nich nás vytrvale podporuje, i když se nám zrovna nedaří a za to jim patří velký dík. A jak už to bývá, máme i diváky kteří nejsou tak tolerantní k našim herním chybám. Neznají souvislosti, nevědí, jaké jsou v týmu zdravotní a tréninkové problémy. Místo povzbuzování hlasitě na hráčky kriticky pokřikují, což holkám vůbec nepomůže. Tento „folklór – každý trenérem" bývá k vidění spíše u jiných sportů, ale na volejbalové palubovce nebývá tak obvyklý. Naštěstí máme v hledišti i náš Fan klub, který naším kritickým fanouškům poradí, jak správně fandit.

Po konci sezony jste si ale musel pořádně oddechnout. Připouštěl jste si hrozbu baráže nebo i případného sestupu do druhé ligy?

Ano, všichni jsme si pořádně oddechli. Nejlépe to bylo vidět, když se celý tým radoval po vítězném zápase v Dobřichovicích. Hrozba baráže byla velice reálná. A samotná baráž, která se hraje s vítězi tří skupin II. ligy je velice náročná. Špička druhé ligy je výkonnostně srovnatelná s druhou polovinou první ligy. Důkazem toho byl letošní nováček v první lize VK Hronov, který obsadil v konečném pořadí páté místo. Z tohoto pohledu byl náš výkon v posledních kolech velice důležitý. Jestli jsem si připouštěl sestup do druhé ligy? Není to tak dávno, když jsme v roce 2007 hráli krajský přebor druhé třídy. Tedy tu nejnižší ženskou soutěž. Nyní hrajeme už čtvrtou sezonu I. ligu, druhou nejvyšší soutěž v ČR. Jsem realista, a když bude situace natolik nepříznivá, dokážu si představit návrat až do krajského přeboru. Ten mimochodem hraje náš „B" tým žen. Zatím je v našich možnostech hrát I. ligu, tak věřím, že i v příští sezoně uvidí diváci v Břeclavi I. ligu žen. Vnímáme účast v této druhé nejvyšší soutěži ČR jako určitou prestiž, ale hlavně ji vnímáme jako dobrou reklamu na volejbal. Což má podpořit zájem o tento tradiční kolektivní míčový sport u mládeže a široké veřejnosti. Důkazem toho, že chceme břeclavským divákům předvádět výborný volejbal je poměr vyhraných a prohraných domácích zápasů. Při celkově 16 doma odehraných zápasech tým žen Lokomotivy vyhrál 12 utkání a jen čtyřikrát odešel doma poražen. Jako další propagaci volejbalu v Břeclavi pořádáme každoročně mezinárodní utkání reprezentačních týmu ČR. I letos se taková akce uskuteční v druhé polovině června, ale o tom někdy příště.

Když jste sledoval hru soupeřek, zlepšila se oproti minulým letům nebo stagnovala? A co kvalita vašeho týmu?

Tak jak jsem uvedl v úvodu, většina našich soupeřů nastoupila do nového ročníku I. ligy se sehranou sestavou z minulých let, kterou ještě někteří posílili o nové hráčky. Oproti tomu naše sestava zaznamenávala změny v průběhu celé soutěže. Na začátku sezony opustily tým dvě výše uvedené zkušené hráčky a družstvo doplnily juniorky. Ještě horší situace nastala v druhé polovině první části soutěže, kdy ze zdravotních důvodů vypadla ze soupisky téměř polovina naší základní sestavy. V poslední přestupový termín se nám podařilo družstvo doplnit o další mladé hráčky VK KP Brno. V polovině sezony jsme tak tvořili téměř nový tým. Bylo nutné během velice krátké doby rozpoznat výkonnost nových hráček, najít pro ně v sestavě nejvhodnější místo a celý tým se musel sehrát. Všechny tyto aspekty se podařilo skloubit až ke konci sezony, kdy byla naše výkonnost nejlepší. Opět se potvrdilo, že pokud jsme kompletní, můžeme porazit každý tým v I. lize. Celý tým si zaslouží pochvalu za velkou bojovnost, morálku, fyzickou a hlavně psychickou odolnost. Volejbalistky TJ Lokomotivy Břeclav předvedly v Dobřichovicích nejlepší kolektivní výkon celé sezóny.

Pokud si dobře pamatuju, pro prvoligové áčko jste před sezonou hledali trenéra (trenérku). Nakonec vám ale tato funkce zůstala. Nikdo se nenašel?

Ne, ne nehledali jsme trenéra pro áčko žen. Od začátku jsme se domluvili na trenérském modelu, který jsme realizovali po celou sezonu. Nikdo z nás není profesionální trenér, každý máme své civilní zaměstnání a volejbalu věnujeme velký kus svého volného času. Z důvodu pracovní vytíženosti jsme naše trenérské činnosti zdvojili a trenérský model byl následující: o tréninky jsme se starali, já a Vladana Šedá. Zápasy jsem koučoval já a asistenta mně většinou dělal David Šána manžel naší smečařky Jany Šánové. Ta, poté co musela ze soukromých důvodů přerušit na nějaký čas hráčskou kariéru, se stala velkou morální podporou celé lavičky. Trenéra pro „A" tým jsme nehledali, ale pro další sezonu budeme potřebovat další kvalitní trenéry k družstvům mládeže. Dlouhodobě pracujeme s mládeží na základních školách, kde se spolu s učiteli snažíme u dětí rozvíjet základní pohybové a míčové dovednosti. Výsledkem tohoto našeho snažení je nárůst počtu dětí v našich přípravkách. Tyty děti nám budou dorůstat do žákovských kategorií a naroste nám počet soutěžních družstev, pro které budeme potřebovat trenéry. Rádi bychom rozšířili naši trenérskou základu o další dobrovolné volejbalové nadšence z řad hráčů, kteří nám pomůžou rozvíjet volejbal v Břeclavi.

Je krátce po sezoně, co vás čeká nyní? Ještě trénujete nebo se chystáte na nějaký turnaj?

Po sezoně jsme si dali měsíc volna a 17. dubna začneme opět trénovat. Jednak proto, že „B" týmu začíná v květnu soutěž a také proto, že „A" tým se bude chystat na jarní a letní turnaje. 8. května nás čeká turnaj „Velká cena Brna", kde obhajujeme čtyřnásobné vítězství.

Volejbal v každém městě je" jedna velká rodina", není tomu jinak ani v Břeclavi. Já dříve hráč Tatranu Poštorná, nyní vedu ženský volejbalový klub TJ Lokomotiva Břeclav. Když kluci v Poštorné ještě hráli, tak jsem si našel čas a zašel se podívat na jejich utkání. Mrzí mě, že tak tradiční volejbalový klub jako byl TJ Tatran Poštorná, loni skončil. Doufám, že mužský volejbal v Břeclavi nekončí. Alespoň se o to budeme na Lokomotivě snažit. V našich přípravkách máme kromě 130 holek také 35 kluků. V současné době patří volejbalový oddíl TJ Lokomotiva Břeclav k největším sportovním klubům v Břeclavi. Je největším dívčím klubem a nyní už také největším smíšeným sportovním klubem v Břeclavi. I vedení města Břeclavi si všimlo, jak se dynamicky rozvíjí náš volejbalový klub a těšíme se z jeho částečné podpory. Naše těšení by mohlo být ještě větší, kdyby vedení města Břeclavi neodmítalo náš klub zařadit z hlediska podpory, mezi hlavní sportovní kluby v Břeclavi, kam již několik let po právu patříme. Doufáme, že z tohoto hlediska brzy zavládne při rozdělování městských dotací ve sportu běžný princip"fair play".

Poznámka: upravená verze byla vytištěna v Břeclavském deníku v pátek 4. dubna 2014